Stránky svobodného brdského horala

O vodních nádržích

8. února 2011 v 10:23 | Pavel Čámský |  Zajímavá místa
O vodních nádržích

   Velmi rád bych v tomto článku vyjmenoval všechny vodní nádrže ve Středních Brdech, včetně těch nejmenších, ale bohužel, obávám se, že o některých asi ještě nevím. Přesto věřím, že zde dokážeme připomenout jejich naprostou většinu. Není mi známo, že by se zde vyskytovaly přirozené vodní nádrže (jezera a jezírka), když pominu celkem nepatrné, a mnohdy i pouze občasné vodní plochy, vznikající v mokřadech - především na Padrti, v oblasti Toku,
Jordánu a Jinecké Baštiny.
Celou oblast Středních Brd rozdělím podle povodí jednotlivých řek, které z tohoto území odvádějí vodu - tedy do povodí Litavky, Klabavy, Vlčavy a Úslavy.
Povodí Úslavy: Tady je situace nejjednodušší. Úslava odvodňuje jen nepatrnou část Středních Brd. Jejich nejzazším jihozápadním cípem tečou pouze potoky Kornatický, Bojovka a Bílý potok, které náleží k řece Úslavě. Pokud je mi známo, pak v oblasti Středních Brd neleží na těchto vodotečích žádná nádrž nebo rybník. Snad by bylo možno uvést pouze nádrž v Míšově na Bílém potoce, která slouží i jako koupaliště. Avšak i ta leží už (i když jen těsně) mimo popisované území.
Povodí Vlčavy (Skalice):
Stejně jednoduchou práci mám i s povodím řeky Skalice (od Rožmitálu po Březnici také nazývanou Vlčava). K ní náleží ve Středních Brdech jen několik potoků - Bukovský, Nový a Hoděmyšlský potok. V povodí Vlčavy v samotném popisovaném území se zřejmě vyskytuje pouze jediná vodní plocha, a to nevelká požární nádrž v obci Nepomuk, jinak jsou další nádrže již dále v Rožmitálské kotlině. Tady bychom
našli hned několik rybníků. (Známý je např. Sobenský rybník mezi Bukovou a Zalány s rekreačním zařízením, největší je pak asi Velký hoděmyšlský rybník. I ty jsou už ale mimo oblast, které se zde věnuji).
Největší část Středních Brd odvodňují dvě řeky - Litavka a Klabava. Jejich povodí se nyní budu věnovat.
Povodí Litavky: Řeka Litavka odvodňuje zhruba polovinu území - a to jeho severní a východní část. Tady již v samotných Středních Brdech nalezneme významné vodní nádrže, ale i drobné rybníčky a miniaturní nádržky, ba dokonce snad i několik zcela přirozených vodních ploch - tedy spíše tůněk.
Těmi největšími vodními plochami v povodí Litavky na území Středních Brd jsou vodní nádrže Záskalská, Pilská, Lázská a Octárna (Obecnice).
Nádrž Záskalská leží na Červeném potoce již mimo území VVP Brdy, pod Jedovou horou (536m) mezi obcemi Neřežín, Chaloupky a Mrtník v nadm.výšce 450m. Hráz je vysoká 16m a na ploše 13,2 ha zadržuje
741.000m3 vody. Jako jedinou v Brdech ji lze využívat k rekreaci a koupání.
Pilská nádrž zaujímá plochu 22,5 ha a v současné době zadržuje cca 1.870.000 m3 vody za 19m vysokou hrází. Je vodárensky využívána jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro Příbram a její okolí. Nelze ji tedy využívat ani k rekreaci, ani k rybaření. Byla vybudována na Pilském potoce ve výšce 672m v letech 1849 - 1853. Hned v roce 1854 však po dlouhodobých deštích došlo k jejímu protržení a při následné povodni pak v blízkém Bohutíně zahynuly dvě osoby. Nádrž svým vzhledem a polohou uprostřed lesů připomíná šumavská jezera. Nalezneme ji v údolí, obklopeném vrchy Závirka (719m), Brdce (839m), Bohutínský vrch (843m) a Malá Ohrádka (735m) v masívu Třemošné.
Jejím blízkým sousedem je Lázská nádrž.
Ta byla vybudována v letech 1818-1822 na horním toku Litavky v nadm. výšce 643m. Téměř 16m vysoká hráz zadržuje 958.000 m3 vody na ploše 17,4 ha. V současnosti je také využívána jako rezervoár pitné vody pro příbramskou aglomeraci. Kouzelně umístěná nádrž se nachází pod vrchy Bílá skála (721m), Hradiště (840m), Brdce (839m), Závirka a Žernovák (673m).
Pilská i Lázská nádrž byly původně určeny jako zásobárny vody pro příbramské doly a hutě. Od Pilské nádrže byl veden umělý kanál k nádrži Lázské a odtud velkým obloukem přes Bohutín až na příbramské Březové Hory. Kanál, dlouhý 17,5 km, známý také jako "Struhy", je mimořádným technickým dílem, zasluhujícím si ochrany, avšak bohužel v současné době je jeho velká část již zcela zdevastována a v terénu již téměř neznatelná.
Poslední velkou vodní nádrží v povodí Litavky ve Středních Brdech je nádrž Obecnice, také zvaná Octárna. Byla rekonstruována v letech 1962 -1964 na místě původního rybníka Octárna (v minulosti se nedaleko odtud vyráběl ocet). Hráz je vysoká 14m, zadržuje 711.000 m3 vody na ploše 19 ha. Nádrž je vybudována ve výšce 566m na Obecnickém (také Čepkovském) potoce ve východních svazích nejvyšší brdské hory Tok (865m). Nádrž je určena jako zásobárna pitné vody pro Příbram. I její poloha v lesích jí dodává nemalý půvab.
V povodí Litavky najdeme ve Středních Brdech ještě pět významnějších nádrží, které jsou většinou vyznačeny i na mapách.
Na Červeném potoce byla vybudována ve výšce cca 525m velmi půvabná Nádržka Pod Valdekem. Na jejím břehu stojí chata (nepřístupná) a nad hrází se zdvíhá vrch Krkavčina (614m) skrývající v hustém lese řadu skalisek.
Na Pstruhovém potoce, stékajícím z Jinecké Baštiny přes Ohrazenice do Jinec, najdeme hned tři nádrže. Nádrž Jince (také Velcí) v 550m, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Jince a vojenskou základnu ve Velcí, o něco níže, v 500m vybudovanou menší nádrž Velcí II, která je téměř z poloviny zarostlá a konečně Mlýnský rybník, již v katastru bývalé obce Velcí pod svahy vrchu Vystrkov (541m).
Poslední významnější nádrž leží na Obecnickém potoce. Nemá zřejmě oficiální jméno, často tak bývá nazývána jen jako Nádržka na Obecnickém potoce. Je umístěna ve výšce cca 710m hned vedle cesty Aliance pod vrchem Kalich (756m).
Možná, že však nejromantičtěji působí maličké tůně a rybníčky, utopené v lesích nebo se blýskající na mýtinách a loukách. Takových bychom v povodí Litavky ve Středních Brdech nalezli nejméně sedm.
Hned na samotném okraji Pilské nádrže najdeme částečně přirozené, rašelinné Jezírko u Pilské, skryté v rokli severně od zátoky nedaleko hráze nádrže. Kromě hub bychom v jeho blízkosti nalezli i vzácnou plavuň pučivou a plavuň vidlačku. Na Skelné Huti najdeme nedaleko studánky v ohybu silnice v 710m rybníček. A hned nedaleko odtud na hřebeni Závirky pak jezírko U poustevníka. To bychom však už museli v hustém lese pečlivě hledat.
Několik takových malých vodních nádrží najdeme i v oblasti Toku a Jordánu. Pod vrchem Houpák (794m) byla vybudována na Mourovém potoce v 690m betonová tzv. Parmova nádržka. V jihovýchodním cípu dopadové plochy, nad tzv. Roklí, leží v prameništi bezejmenného potoka (kolega R.Poustka z brdy.org. jej nazval Tetřívčí potok) ve výšce cca 810m tzv. Jezírko pod Tokem. Stává se ovšem, že za dlouhotrvajícího sucha toto jezírko téměř vysychá. Jak na vrcholovém plató Toku, tak i v jeho východních svazích bychom nalezli ještě několik více-či méně stálých, ale pravidelně se vyskytujících vodních ploch - ve sníženinách a mokřadech. Některé vznikly uměle - v kráterech po granátech a raketách, jiné jsou původu přirozeného. Podobně je tomu i na Jordánské dopadovce a na Jinecké Baštině.
Na potůčku, klesajícím z Jinecké Baštiny k Červenému potoku se údajně také nachází malý rybníček.
A konečně do popisované oblasti náleží i požární nádrž, využívaná i jako koupaliště na horním konci obce Bohutín, hned u parkoviště u lesa.

Povodí Klabavy:
Řeka Klabava vzniká až před městem Rokycany, kde se do Padrťského potoka vlévá Holoubkovský potok. Vodní nádrže, které ve Středních Brdech spadají do povodí Klabavy, tak jsou v podstatě výhradně v povodí Padrťského potoka a jeho největšího přítoku, Třítrubeckého potoka.
Jako velké můžeme označit dvě
- a s trochou dobré vůle snad i tři vodní nádrže. Co do plochy je daleko největší vodní nádrží v celých Brdech známý Hořejší padrťský rybník. Zaujímá rozlohu 115 ha a je částečně určen i vodárenskému využití. Proto je zde také zakázáno koupání. VLS však v tomto rybníku zintenzivňují chov ryb a může se tak zdát sporným, zda ještě by přicházelo v úvahu využití jeho vody jako pitné. Poloha rybníka od východu, jihu i západu sevřeném lesy a k severu otevřená k Dolejšímu rybníku a Padrťským pláním je opravdu z estetického pohledu mimořádná a není divu, že rybník je velmi navštěvovaným místem. Byl spolu s Dolejším rybníkem založen v 16.století Floriánem Gryspekem z Gryspachu pro potřeby železných hutí a hamrů, vyrůstajících na Padrťském potoce.
Menší Dolejší padrťský rybník, má rozlohu 65 ha a zčásti je zarostlý rákosem. Působí ovšem romantičtěji než Hořejší rybník, na který přímo pod jeho hrází navazuje. Nemám bohužel k disposici údaje o množství vody, které oba rybníky zadržují, avšak vzhledem k tomu, že jsou oba poměrně mělké, nebude se zřejmě jednat o nijak vysoká čísla.
K větším vodním plochám v povodí Klabavy ve Středních Brdech bychom snad mohli ještě přiřadit i Tisý rybník na stejnojmenném potoce, který leží v 514m mezi Strašicemi a obcí Těně. K oběma prve zmíněným obrům má však už velmi daleko a spíše by náležel do kategorie středně velkých nádrží.
Právě těch bychom v povodí Klabavy v námi popisované oblasti nalezli devět.
Asi největšími z nich jsou tři další rybníky, vybudované na Padrťských pláních podle toku potoka. I ony velmi přirozeně zapadají do krajiny a umocňují její malebnost. Nacházely se na území bývalé obce Padrť, která byla v r.1952 vystěhována a následně srovnána se zemí.
Zajímavé je nedaleko odtud jezírko v bývalém lomu pod Palcířem. Je velmi mělké a často v sušších obdobích téměř vysychá. Jezírko nemá odtok a voda z něho by však teoreticky mohla posilovat nedaleký Skořický potok.
O vodu ale nemá určitě nouzi Větší kolvínský rybník, půvabně zasazený do úvalu (asi) bezejmenného přítoku Skořického potoka nedaleko kolvínské vojenské střelnice.
Velmi krásné jsou i tři lesní rybníčky, vybudované pod sebou na Zlatém potoce, patrně v souvislosti s hospodářstvím bývalého benediktínského kláštera na Teslínech. Především nejnižší z nich s malým ostrůvkem uprostřed, asi okouzlí každého.
Mně se ale asi nejvíc líbí nádržka na Boru. Je umístěna v romantické poloze ve výšce cca 740m v dolním cípu luk, obklopujících lokalitu někdejší Borské myslivny. Je jednou ze zdrojnic Třítrubeckého potoka a je dobře vidět ze silničky, vedoucí od Pilské nádrže přes Tři trubky do Strašic.
Malých vodních nádrží je v povodí Klabavy ve Středních Brdech nejméně pět. Nemohu zapomenout na rybníček u bývalé hájovny Carvánka na Toku. Svojí nadmořskou výškou 850m je zřejmě nejvýše položenou trvalou vodní nádrží nejen v Brdech, ale v celé České kotlině. Protože odtok z tohoto rybníčku už náleží do potoka Reserva, nezbývá, než tuto nádrž přiřadit k povodí Klabavy. Nedaleko odtud, již v lesním porostu bychom našli ještě dvě, tentokrát dokonce přirozené vodní plochy (jedna z nich leží dokonce výš, než samotný rybníček), vyplňující terénní sníženiny na vrcholové plošině Toku. Jakkoli se vyskytují pravidelně, stává se, že v suchých obdobích téměř vysychají.
Měl bych se zmínit i o téměř zarostlém, ale romantickém Menším kolvínském rybníku, ležícím jen několik metrů pod Větším, o kterém jsem se zde již zmiňoval.
Možná že největší z těchto malých vodních nádrží je asi rybníček nedaleko lovecké boudy Václavka pod Jahodovou horou (726m).
Z umělých nádrží na Padrti bychom neměli vynechat ani zarostlý rybníček v místech bývalé Zadní Záběhlé - hned u silnice, obklopený zplanělými ovocnými stromy.
Poslední z malých umělých nádrží, o kterých vím, je náhon k bývalé malé vodní elektrárně na Třítrubeckém potoce, hned naproti loveckému zámečku. Při oblevě na počátku ledna letošního roku dostal opravdu zabrat, ale zatěžkávací zkoušku přestál.
Především na Padrti, v plochém okolí Dolejšího rybníka, ale i v litorálu Hořejšího bychom nalezli řadu přirozených vodních ploch, vzniklých v mokřadech a močálech. Většinou se jedná o trvalé "nádrže", tůně a jezírka, z nichž některé jsou značných rozměrů. Například lze uvést trvalé tůně v mokřadech hned vedle silnice, spojující Dolejší a Hořejší rybník.
Obávám se, že jsem nejspíš ještě zapomněl na některé další vodní nádrže ve Středních Brdech, o některých patrně ani vůbec nevím. Budu velmi rád, když ti, kteří o nich vědí, se o tuto znalost s námi podělí.
Vodní nádrž Láz


Vetší rybník pod Kolvínem

Bor v zimě

Rybnicek u Teslín

Rybnicek u Carvánky

...

Pod Valdekem

Pilská nádrž 3

Nadrzka na skelné Huti

nadrzka

Na Padrti 2

Malý rybník pod kolvínem

Mokrady na Padrťi

Lázská nádrž

Jezirko u pilské

Dolejší padrtský rybník

Jaro na Octarne

Jezirko pod Palciřem

Borská nádrž
Voda
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | E-mail | 12. února 2011 v 5:27 | Reagovat

Je to mrzuté, ale sebekriticky musím přiznat, že jsem zapomněl ještě na dvě nádrže na Padrti. Ta větší je již v té střední kategorii (rozloha cca 0,36 ha), je posledním z rybníčků v těsné blízkosti Padrťského potoka před tím, než opustí pláně, menší pak leží pod lokalitou bývalé Přední Záběhlé. Čtenářům se omlouvám.

2 Martin Martin | 19. dubna 2011 v 13:50 | Reagovat

Super článek, ostatně jako všechny. ;-)
Ještě bych možná zmínil rybníček na Hrachovišti. A když jsem u toho hrachoviště, nevíte náhodou někdo jakému účelu slouží loučka ohraničená stromky a křovím přesně ve tvaru obdělníku? Je to krásně vidět na mapách.cz

3 Václav Knechtl Václav Knechtl | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 22:11 | Reagovat

(2)Ahoj Martine, díky za tvojí reakci, sem moc rád že se ti články na našem blogu líbí. Máš pravdu všechny nádrže jsme tam neuvedli, je jich na Brdech opravdu tolik a řekl bych že nové vznikají raketovou rychlostí a některé staré nám naopak mizí před očima.
Co se týká louky na Hrachovišti takmusím se přiznat že nevím ale brzy to zjistím a pak to sem hned napíši:-)
zatím se měj a vytrvej v návštěvování našeho blogu. ;-)

4 Martin Martin | 28. dubna 2011 v 15:05 | Reagovat

Já se tam byl podívat před dvěma týdny a v místě vstupu na louku ležela přetržená páska "VOJENSKÉ LESY - VSUP ZAKÁZÁN"

A na leteckých mapách z 50. let toto ohražení křovinami ještě není.

5 Václav Knechtl Václav Knechtl | E-mail | Web | 28. dubna 2011 v 16:47 | Reagovat

Možná to bude souviset s ochranou přírody, roste tam dost významných rostlin. viz odkaz:
http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/vu_brdy/hrachoviste/hrachoviste.htm ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama