Padrť

3. února 2011 v 22:39 | Pavel Čámský |  Zajímavá místa
Padrť.
   Tohle jméno je kdekomu známé a také kdekdo tato místa navštívil. Protože Padrťské pláně a jejich rybníky jsou asi vůbec nejnavštěvovanější lokalitou Středních Brd. Nyní již částečně ztratily kouzlo zakázaného ovoce, protože až na hráz Hořejšího rybníka bylav roce 2008 dovedena cyklostezka z Trokavce na Teslíny s odbočkami do Bukové u Rožmitálu a do Nepomuku (u Rožmitálu). Vstup na samotné pláně je však nadále oficiálně zakázán. Jedná se o jednu z několika cílových/dopadových ploch vojenského újezdu. Nyní již není využívána a byla "zakonzervována" (jak zní vysvětlení Újezdního úřadu v Jincích).
Ten, kdo tato místa navštívil, snadno chápe, proč jsou tak oblíbená. Padrť je rozhodně jedním z nejkouzelnějších a nejmalebnějších míst v Brdech. Široké údolí s přírodními loukami, kterým se v četných meandrech vine Padrťský potok (ten se od Rokycan po soutoku s Holoubkovským potokem již nazývá Klabava), je obklopeno věncem zalesněných vrchů. Skutečnou perlou tohoto přes 10km dlouhého údolí jsou ovšem dva největší (z celkem 5) rybníky, umístěné v jeho jižní části.
Dlouhý, ale poměrně užší, rákosinami zarostlý Dolejší padrťský rybník má rozlohu 65ha a je velmi romantický. V širokém litorálu tohoto rybníka bychom nalezli nejrůznější druhy vlhkomilných rostlin a dřevin, ale každého určitě především upoutají nekonečné lány rákosí, z nichž se zvedají kopule vrb a olší, tu a tam svícny smrků a svítí břízy. Pod hrází rybníka se nachází jedna ze dvou známých lokalit výskytu orobince stříbrošedého, který byl ještě donedávna pokládán za u nás vyhynulý. (Druhá lokalita je na březích nádrže Octárna pod Tokem o nějakých 13km vzdušnou čarou na SV). V příbřežních porostech a v okolních lesích našla svůj domov řada chráněných a ohrožených ptáků, jako například bekasina otavní, čáp černý, orel mořský, volavka šedá a další.
Brdským "mořem" je ale Hořejší padrťský rybník (115 ha), jehož hráz se zvedá hned nad jižním koncem Dolejšího rybníka. Hořejší rybník je celý obklopen hustými lesy a jeho nejbližší zamokřené okolí je velmi obtížně schůdné. Na západní straně hráze stojí stylová chata (nepřístupná), místními někdy nazývaná "Dzúrovka" (podle údajného častého pobytu někdejšího komunistického ministra obrany, gen. M.Dzúra). Hned vedle ní najdeme studnu (pumpu) s výbornou pitnou vodou. Nedaleko, již na samotné hrázi byla vybudována další, menší chatka, či spíše bouda (také nepřístupná) a naštěstí už přístupné ohniště s posezením.
Především o víkendech je toto místo velmi frekventované a bohužel trochu již ztratilo na půvabu, který mu propůjčovala i někdejší liduprázdnost a všudypřítomná melancholie. Cyklostezka sem přivedla nejen cyklisty, ale i pěší, kteří se odtud vydávají přes hráz dále k Teslínům, do Nepomuka nebo Bukové a Věšína. Vedení cyklostezky přes hráz a dále částí zbytků rozsáhlého rašeliniště je třeba považovat za velmi nešťastné. Dále přispívá k likvidaci rašeliniště a určitě ruší i zde uhnízděné ptáky. Je si toho vědomo i vedení vojenského újezdu, nemělo však zatím možnost souhlasit se změnou vedení trasy po silničce kolem Dolejšího rybníka a následně přes jeho hráz a alejí na Nepomuk, protože tato cesta vede přes dopadovou plochu (i když je nyní již nevyužívaná). Musíme doufat, že časem snad dojde k přehodnocení tohoto stanoviska a cesta bude vedena logičtější a k přírodě šetrnější trasou. Ještě méně šťastné, ba přímo nešťastné, bylo ovšem vybudování hluboké odvodňovací strouhy (i přes ni cyklostezka vede), která odvádí vody z rašeliniště a tím je prakticky likviduje. Tak už prakticky zanikly velmi cenné podmáčené březiny, které zde též rostly a podobný osud možná čeká i jednu z posledních původních lokalit přirozených podmáčených smrčin v Brdech. Tento k přírodě vysoce necitlivý zásah, realizovaný patrně někdy v letech 1996 nebo 1997 má velmi prozaický důvod. Kyselá voda z rašeliniště nevyhovuje stále se rozšiřujícímu chovu tržních ryb ve zdejších nádržích. Snad povinný management, stanovený pro tuto oblast v souvislosti s vyhlášením Padrtě jako evropsky významné lokality (EVL) v soustavě NATURA 2000, přiměje časem příslušné orgány k nápravě. Aby ale už nebylo pozdě….
Padrťský potok, který opouští hráz Dolejšího rybníka dále protéká mělkým, vlhkým a lučinatým úvalem k severu pod svahy Palcíře (724m) a Kamenné (735m) na východě a Kočky
na západě, po více jak kilometru sevře les a údolí se zahloubí a "zdivočí". Potok pak u loveckého zámečku Tři trubky přijme zprava půvabný Třítrubecký potok a obrátí dále své vody k SZ. To bychom však už opustili Padrťské údolí.
Padrťský potok je ale jedním z nejvýznamnějších našich lokalit výskytu chráněného raka kamenáče. Zdálo se, že jeho budoucnost v tomto potoce je vážně ohrožena minkem (norkem americkým), který se zde začal vyskytovat, ale zdá se, že toto nebezpečí je snad už zažehnáno. V posledních kontrolních odlovech nebyl žádný mink chycen (zato vydra ano) a i populace raka se údajně opět zvýšila.
Zajímavé jsou nejen Padrťské pláně a rybníky, ale i jejich blízké okolí. Prakticky na každém ze zdejších vrchů najdeme tu větší, tu menší, ale vždy půvabné skály. Z těch nejznámějších bych mohl jmenovat mohutné skály na Okrouhlíku (707m), známou Skálu Marie Terezie nedaleko cyklostezky, pásmo skalních útvarů na Palcíři i tajemně pusté skály na Jahodové hoře (726m). Ústí Padrťského údolí do Třítrubeckého je pak ozdobeno z obou stran - Skládanou a Chocholatou skálou.
Neměl bych určitě zapomenout ani na vrch Kočka. Stávala na něm chata (útulna) KČT. Ta samozřejmě byla již dávno rozbořena. Nabízejí se odtud ale nádherné výhledy na Padrťské pláně i s jejich rybníky. Kočka je ovšem významná nejen svojí výškou (789m), ale především jako paleontologické naleziště, kde byla objevena nejstarší a největší známá zkamenělina živočicha nemořského původu Kodymirus vagans.
Nerad se pouštím na historické "výlety" (od toho jsou schopnější a povolanější), ale v případě Padrtě jsem nucen udělat výjimku. Padrť bývala v jinak vždy prakticky liduprázdných Brdech jedním z mála ostrůvků života - a dokonce ostrovem nejvýznamnějším. Zde a v jejím nejbližším okolí stály hned tři vesnice - samotná Padrť,
Záběhlá a nedaleko, na JZ svazích Palcíře, ves Kolvín.
Obec Padrť byla založena v 16.stol. v souvislosti s výstavbou obou největších padrťských rybníků, které byly určeny jako nádrže pro regulaci vody v Padrťském potoce při plavení dřeva. To bylo využíváno pro hutě, které v té době po toku potoka vznikaly. Později se obyvatelstvo zaměřovalo především na lesní hospodářství a v období První republiky i na turistiku a rekreaci. Padrť byla v té době velmi oblíbeným rekreačním místem a dokonce na břehu rybníka vznikla i pláž, nazývaná Rožmitálka. První vážnou ránu zdejšímu osídlení přinesla druhá světová válka. Brdský vojenský prostor byl nacisty rozšířen (Truppenübungsplatz Kammwald) i právě na oblast Padrtě a obyvatelé, kteří nepracovali přímo v lesnictví, se museli vystěhovat. Vzhledem k tomu, že v lese zde pracovalo velmi mnoho lidí, nebyl tento zásah ještě tak tragický a i vysídlení obyvatelé se po válce do obce vrátili.
Definitivní konec znamenal až rok 1952. Tehdejší komunistická vláda zřídila Vojenský újezd Brdy a do něho začlenila i oblast Padrtě. Obyvatelstvo se muselo vystěhovat všechno, vesnice byly srovnány se zemí a na jejich místě byla zřízena dělostřelecká dopadová plocha a cvičiště.
Je na místě zmínit ještě i nejvzdálenější minulost, i tu celkem nedávnou. První osídlení se v této oblasti objevilo ve 14.století, kdy zde byl na Zlatém potoce pod vrchem Teslín vybudován benediktínský klášter. Ten ovšem byl zničen husity hned v 15.století (snad v průběhu Žižkovy výpravy na Plzeň) a v současné době jsou v terénu již jen zcela nepatrné zbytky budov.
Z novější historie bych asi měl zmínit existenci dříve přísně tajného objektu "Javor 51", který byl vybudován na sklonku 60.let minulého století nedaleko obce Míšov - jako podzemní sklad jaderné munice. Není nám známo, zda v něm kdy byla tato munice uložena. Objekt byl spravován výhradně sovětským vojenským personálem a bylo to také jediné místo v Brdech, kde se sovětská vojska trvale vyskytovala. (V současnosti byly v objektu dočasně uloženy ostatky vojáků wehrmachtu).
O této oblasti se ovšem začalo velmi hovořit před několika lety, kdy byl vrch Břízkovec (719m) vybrán jako místo, kde měl být vybudován radar amerického systému protiraketové obrany. Kolem tohoto záměru vypukla celonárodní a velmi vzrušená diskuse, v roce 2009 však americká administrativa od plánu ustoupila.
Ostatně, již jeden radar na tuto oblast "dohlíží". Je to meteoradar ČHMÚ, který byl v roce 2000 vybudován na druhé nejvyšší hoře Brd - na Praze (863m). Kopule tohoto radaru je dobře viditelná z řady míst na Padrťských pláních.
Dolejší Padrťský rybník

...

louka nad Padrtěma

Na obzoru vrch Praha

Dolejšák

Od hladiny
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama