Stránky svobodného brdského horala

Typologie Brdských zjevů

10. února 2011 v 12:38 | Pavel Čámský |  Brdská Fauna a Flora
Typologie brdských individuí.
Abych trochu odlehčil zdejší povídání, pokusil jsem se zpracovat typologii tvorů druhu Homo sapiens sapiens, s nimiž se v Brdech nejčastěji setkáme.Výše zmíněné tvory bych v zásadě zařadil do čtyř základních druhů: Brdomilové, Majitelé, Uživatelé a Motomaniaci. Nutno konstatovat, že jakkoli jsou jednotlivé kategorie poměrně snadno rozpoznatelné, existuje řada různých smíšených typů a forem, vzniklých patrně křížením a mutacemi.
I. Brdomilové. Jde o velmi rozsáhlou skupinu tvorů, která se ovšem rozpadá na řadu
vývojových typů. Vyznačuje se ovšem jednoznačně kladným vztahem k Brdům (a většinou k přírodě vůbec). Tu a tam dochází k jejímu křížení nebo zmutování s Majiteli, výjimečně s Uživateli. Není mi znám případ mutace nebo křížení s Motomaniaky. Nyní k jednotlivým typům:
a) Plíživec zelený: Nemusí být nutně zelený, často je též maskovaný a nejsou výjimkou jedinci (ba celé skupiny) dosti pestře zbarvení. Jejich hlavním rozlišovacím znakem ovšem je, že se snaží pohybovat po Středních Brdech pokud možno nenápadně (přinejmenším si to mnozí z nich alespoň myslí), při zaslechnutí zvuku motoru se za cenu nemalých obětí vrhají do příkopů, trnitého mlází, bahna, někteří prý i šplhají na stromy apod. To vše v zarputilé snaze se ukrýt - především před osobami vojenskými, policejními a jinak úředně a služebně se zde pohybujícími. Tito jedinci se často pohybují i v terénu mimo cesty, po zvířecích, pytláckých a podobných stezkách či přímo bezcestím. V poslední době bývají vybaveni GPSnavigací za účelem snadnějšího a přesnějšího dosažení svých tajných cílů. Mnozí jsou často obtěžkáni výbavou a stravou na několik dní, anžto se pokoušejí trávit v Brdech nejen dny, ale i noci. Zakládají na nenápadných místech ohniště za účelem ohřátí se, úpravy stravy a snad i ochrany před divou zvěří. (Bohužel, existuje jisté podezření, že právě tomuto typu Brdomilů padla za oběť v prosinci loňského roku vyhořelá bouda Eisnerka). Většinou se však tento typ snaží požáry nezakládat, ani nepůsobit nijaké další škody a nenechávat po sobě viditelné stopy.Zvláštní formu představuje
Plíživec zelený obětavý. Ke cti těchto jedinců, kterých se u tohoto typu vyskytuje poměrně hodně, patří, že nejen odnášejí vlastní odpadky zpět do civilizace, ale i odpadky cizí, na které během svého plížení narazí.Jinou formu představuje
Plíživec zelený zvídavý. Bývá dosti sečtělý a vyznačuje se tendencí v praxi si své znalosti ověřovat. (Tito jedinci bývají zhusta obětmi různých otrav houbami, rostlinami apod. nebo zranění způsobených právě střetem teorie s praxí. Přeživší exempláře však bývají velmi oblíbené, protože se zpravidla rády o své těžce nabyté zkušenosti podělí s ostatními.)Další formou je
Plíživec zelený občasný. Již z názvu je zřejmé, že se v Brdech vyskytuje pouze občas. Zpravidla nevyniká (na rozdíl od předchozích forem), jejich podrobnou znalostí. Pohybuje se tak většinou jen po hlavních cestách a bývá proto nejvíce zubožen a uondán věčným urychleným skrýváním. Jen výjimečně volí přespání v terénu, nejpozději kvečeru se uchyluje do civilizace, kde následně vyhledává všemožná restaurační zařízení, v nichž doplňuje energetický deficit.Spíše jen velmi vzácně se vyskytuje forma
Plíživce zeleného nenávistného. Ten se vyznačuje výraznou nechutí k větší společnosti, vyhýbá se především osobám neznámým a již preventivně je považuje za narušitele svého soukromí, lesa a nepřátele všech hodnot, které on sám vyznává. Tito jedinci se dokonce někdy uchylují i k různým úskokům (třeba k vypouštění pneumatik zaparkovaných vozidel), aby tak druhým komplikovali jejich pobyt v Brdech.
Nutno konstatovat, že Plíživců v Brdech obecně ubývá - snad se přesouvají do intenzivněji hlídaných vojenských újezdů. Všechny výše popsané formy Plíživce zeleného však mají společnou vlastnost: Chtějí mít Brdy jen pro sebe.
b) Poutník. Snad se zde jedná o vyšší vývojové stádium Plíživce, které se však již ustavilo jako samostatný typ. Dokonce se zdá, že přibližně stejnou měrou, jakou ubývá Plíživců, přibývá Poutníků. Poutník se vyznačuje v podstatě shodnými znaky jako Plíživec s výjimkou toho nejtypičtějšího - nesnaží se za každou cenu skrývat před úředními osobami. Některé jeho formy však potvrzují svoji příbuznost s Plíživcem tím, že i ony se více straní větších skupin osob a vyhledávají spíše skrytější cesty a formy pohybu a pobytu v Brdech.
Právě takovou je forma
Poutníka romantického. Volí skrytější způsob života, vyhledává spíše opuštěnější stanoviště a k takovým pak zpravidla velmi přilne. Jejich narušení nezvanými osobami vnímá velmi úkorně a mnohdy i nerudně. V těchto krajních případech je chování této formy velmi podobné jednání Plíživce zeleného nenávistného.
I další forma,
Poutník všudybyl preferuje skrytější způsob života, rajónem jejího působení jsou však celé Brdy a nevyniká takovou tendencí lnutí k jednomu nebo několika málo stanovištím. Více než jiné formy právě ona zpravidla disponuje GPS navigací, ale vyznačuje se také mimořádnými, až encyklopedickými znalostmi místních reálií. Velmi často mívá i značné historické vědomosti, které však někdy vedou ke ztrátě schopnosti vnímat realitu.
Poutník kolista je formou v Brdech stále častější. Jeho nejtypičtějším znakem je, že při pohybu využívá podpůrných prostředků - především bicykl, v zimním období pak lyže-běžky. (Pozor - nezaměňovat s typem Brdoun adrenalinový z druhu Uživatelů!!). Výskyt této formy je vázán spíše na zpevněné cesty nebo dostatečně široké, schůdné a i v zimě dobře identifikovatelné cesty nezpevněné. Jen málokdy potkáme Poutníka kolistu ve volném terénu. Tam, kde se vyskytuje, se zpravidla chová relativně disciplinovaně s jedinou výjimkou - nerespektuje zákazy vstupu a vjezdu.Stále častější je v Brdech výskyt
Poutníka obecného (někdy zvaného turistický). Jeho nejtypičtějšími znaky je pohyb spíše jen po cestách (nepreferuje pohyb v bezcestí), mívá jen lehkou výstroj a výzbroj a jen výjimečně se uchyluje k nocování bez solidní střechy nad hlavou. Často ovšem trpí určitou orientační nedostačivostí, danou jeho značnou závislostí na turistickém značení. Tak mnohdy jiné nečekaně přepadá s dotazy na to, kde se vůbec nachází (často bývá odpovědí dosti udiven) a kudy se má dostat na nějaké konkrétní místo (zpravidla jmenuje někdy i dosti vzdálenou obec nebo město). Bývá často viděn, kterak zmateně pobíhá na křižovatkách, na nichž není mnohdy ani schopen správně si zorientovat mapu, natož aby podle ní poznal, kde je a kudy by se měl dát. Ke cti mu však budiž, že ani on zpravidla nepůsobí při svém pohybu v Brdech škody, své odpadky si odnáší domů a pokud zakládá ohně, tak výhradně již v existujících ohništích. Často bývá vybaven buřty, zpravidla nevalné kvality, sušenkami a energetickými nápoji. Bohužel nedospělci této formy Poutníka se často naopak vyznačují tím, že vydávají zdaleka slyšitelné a pronikavé zvuky a na rozdíl od dospělých jedinců již tolik nehledí na to, aby za sebou nenechávali viditelné stopy své přítomnosti. Tato forma v sobě zahrnuje i specifickou subformu
Poutníka obecného obětavého, která se prakticky vyznačuje stejnou vlastností, jako Plíživec zelený obětavý.
c) Brduch vojenský. Tento typ nemá žádné specifické formy, byť i mezi jedinci tohoto typu bychom nalezli různé odlišnosti. Typickou vlastností je tendence spíše ke skrytému způsobu života (prakticky se nevyskytuje v jiném, než maskovacím nebo khaki provedení) a fetišismus - především velmi lpí na vojenských reáliích, ať už minulých, nebo současných. Zpravidla zastává názor, že co je vojenské je také dobré a že jen armáda může Brdy zachránit.
Toto jeho přesvědčení mu někdy brání v realistickém pohledu na svět i v seriózním posuzování svého okolí a svých bližních. Mezi oblíbené a nekriticky obdivované objekty jeho zájmu nepatří pouze armáda a všemožné militárie, ale třeba i Vojenské lesy a statky a jejich pracovníci. Zpravidla však dobře zná Brdy a zejména kdejakou rozvalinu, o to spíš, měla-li kdy vojenský charakter - i kdyby to byla posádková kadibudka. Nutno ovšem konstatovat, že většinou vyniká podobnými vlastnostmi jako Plíživec zelený obětavý nebo Poutník obecný obětavý. Bohužel, jedinci tohoto typu se velmi často kříží již s jedinci druhu Majitelů (např. zejména s Brďasem vojenským).
d) Brduch záhadný. Ani on nevykazuje žádné zvláštní formy, byť obdobně jako zástupci Brducha vojenského, i jedinci Brducha záhadného jsou vzájemně dosti rozliční. Brduch záhadný se vyznačuje především tím, že je v Brdech jen výjimečně spatřen. Není to však dáno jeho skrytým způsobem života, ale spíše tím, že je navštěvuje velmi sporadicky. Nejčastěji je k vidění v houbařské sezóně. Brdy ovšem miluje, neškodí jim a mnozí jedinci tohoto typu se vyznačují značnými teoretickými znalostmi tohoto pohoří. Spíše bychom je nalezli v kancelářích, restauracích a především u počítače, kde o Brdech píší sáhodlouhé články a snaží se je popularizovat. Bohužel mnozí jedinci Brducha záhadného snadno podlehnou vyčteným "moudrům", která pak nekriticky šíří dál a oblbují lid.
II. Majitelé. Nejedná se o příliš početný druh, zato jsou jeho zástupci zpravidla velmi dobře viditelní - až nepřehlédnutelní. I zde nalezneme řadu různých typů - od těch, které mají k Brdům vysloveně kladný vztah až k těm, které jim doslova škodí. Typickým znakem Majitelů je ovšem právě jejich rádobyvlastnický přístup a chování, jakoby jim Brdy patřily. Zástupci tohoto druhu se většinou rekrutují z řad příslušníků AČR, ze zaměstnanců podniku VLS, z bývalých důstojníků a poddůstojníků ČSLA (furťáků), kádrů bývalé KSČ (resp. současné KSČM) a z prostředí bývalé i současné politické reprezentace ČR a zejména ministerstva obrany ČR..
Můžeme i tady rozlišit několik typů tohoto druhu.
a) Brďas brdomilný. Jedná se o typ vcelku sympatický, který je zatím i relativně hojně rozšířen. Vyznačuje se pozitivním vztahem k Brdům a k armádě. Často může dojít k záměně s Brduchem vojenským, zvláště v případě formy Brďase brdomilného vojenského. U tohoto typu můžeme zpravidla pozorovat sklony k sentimentalitě, staromilectví (a také tendence k senilitě). Jedinci tohoto typu většinou rádi rozprávějí na téma minulosti, kterou si idealizují, rádi hovoří o své službě v armádě, zvláště pokud tam veleli aspoň dalším dvěma maníkům, mívají kladný vztah k alkoholu a panu Alzheimrovi (na něhož si ovšem většinou nemohou jmenovitě vzpomenout). Můžeme ovšem u nich registrovat i výrazné prvky rozumbradství, projevující se především tendencí kdekomu radit co a jak má dělat, k poučování a přesvědčením o vlastní neomylnosti. V podstatě se jedná o humorné figurky, dokreslující kolorit Brd. Jakkoli nelze přehlédnout jejich kladný vztah k přírodě, je zřejmá především jejich náklonnost k armádě, pořádkumilovnosti, drilu, disciplíně a buzeraci. Často se u nich setkáváme s kverulantstvím a tendencemi nadávat na poměry, s egocentrismem, projevujícím se sebelitováním, ale i sebeprosazováním. Přírodě ovšem neškodí, nezanechávají odpadky ani výraznější stopy své přítomnosti. Nejsou známy exempláře nedospělců tohoto typu, zaznamenáváme jejich stále sporadičtější výskyt a zdá se, že tento typ je silně ohrožený vyhynutím.Specifickou formou je
Brďas brdomilný vojenský. Je zastoupen především bývalými vojáky z povolání (tzv."gumami"). Projevuje se především jistou nepraktičností, poněkud omezeným rozhledem, neschopností uznat názor druhých, vyvolávající komunikační problémy a tendencí k adoraci minulosti. Brďas brdomilný vojenský rád vyhledává jedince svého typu, s oblibou hovoří o sociálních tématech a o nemocích, preferuje jednoduchý "lidový" humor a nevraživě vnímá současnost. Budoucnost pak již nahlíží docela v černých barvách. Je ale rád středem pozornosti a má tendence k bájnému lhaní. Pokud jde o jeho znalost Brd, pak ta se zpravidla omezuje výhradně na lokality jeho někdejšího působení. Oč častěji byl takový jedinec služebně přesouván do různých lokalit, o to je jeho znalost Brd větší. Tito jedinci velmi rádi přijímají případné pozvánky k "přednáškám" na téma minulosti, kde se ovšem poněkud utápějí v sentimentalitě a vlastních fantaziích. Nedoporučuje se jim bezmezně důvěřovat - hrozí, že osoba, která by jim uvěřila, by se mohla kupříkladu domnívat, že v Brdech je tajné podzemní spojení s Baltským mořem, kam v případě potřeby vypluje naše ponorková flotila. Skrývá-li Blaník středověké vojsko, pak v Brdech tiše pod zemí spí Rudá armáda, která nás v čase nejvyšší nouze znovu osvobodí.Podobná výše popsané, je též forma
Brďase brdomilného lesního. Jedná se zpravidla o bývalé příslušníky lesního personálu. Jejich znalost přírody Brd bývá poměrně značná, avšak často jim bohužel chybí základní vědomosti a mají tendence vytrhávat věci ze souvislostí. Intenzivněji oproti předchozí formě však lnou k Brdům, pokud však jde o případné vojenské reálie, jsou jejich fantazie ještě nejméně o řád vyšší, než bajky Brďase brdomilného vojenského.
b) Brďas vojenský. Jde o něco častější typ, reprezentovaný zpravidla příslušníky současné AČR, ale také policie a ústředních orgánů státní správy. Více, než jiné typy (s výjimkou Brďase lesního), vnímá Brdy jako svůj majetek. Protože však postoj těchto jedinců k majetku (včetně toho vlastního) bývá poněkud nezodpovědný, zpravidla se i k Brdům chovají podobně. Výskyt tohoto typu v Brdech je ovšem dosti sporadický. Většinou jsou tito jedinci soustředěni ve dvou až třech lokalitách (tam ovšem v hojném počtu), jinde je však nelze zastihnout. Pouze několikrát do roka mají období rojení, které je provázeno také velmi výraznými zvukovými efekty a projevuje se bohužel i devastací komunikací a terénu, občas i lokálními požáry. Rojení je zpravidla provázeno intenzivním používáním nejrůznějších technických prostředků, s nimiž však ne všichni jedinci tohoto typu dokáží správně manipulovat.
Rozeznáváme tři formy tohoto typu:
Brďas vojenský pravý. Na něj bezezbytku platí výše uvedená charakteristika. V podstatě se jedná o nejméně škodlivou formu, která nijak neobtěžuje své okolí a kromě období rojení ji v Brdech prakticky nezastihneme.Formu
Brďase vojenského policejního můžeme zastihnout v Brdech v subformách P a VP. Subforma P je zpravidla zdaleka viditelná, neb se pohybuje výhradně v osobních vozidlech, na nichž příslušné nápisy vyzývají občany, aby tyto jedince chránili a pomáhali jim. Tyto exempláře se pohybují nejméně ve dvojicích (zřídka ve větším počtu) a vynikají mimořádnou schopností buzerace. Jen ony jsou schopny uložit civilistům pokutu. Zpravidla jsou tito jedinci uniformovaní, ozbrojení a nebezpeční. Málokdy je potkáme jinde než na hlavních cestách a frekventovaných místech, nejčastěji pak v houbařské sezóně. V ostatních obdobích je jejich výskyt v Brdech velkou vzácností. Nedoporučuje se s nimi diskutovat, vhodnější je alespoň zdánlivě respektovat jejich pokyny, předstírat ochotu ke spolupráci a vyjadřovat jim úctu. Pak často vyvázne jimi napadená osoba bez úhony.
Subforma VP se vyskytuje především v období rojení, ale občas ji lze zastihnout i mimo toto období. I tato subforma se pohybuje výhradně ve vozidlech, nejčastěji barvy khaki a v terénním provedení - opět především na hlavních cestách. Zprávy o jejich výskytu v terénu jsou vysloveně ojedinělé a nepříliš důvěryhodné. Zástupci této subformy se vyznačují téměř absolutní neznalostí krajiny, často bloudí (a i proto preferují pohyb po hlavních komunikacích, který jim dává větší záruky, že se neztratí). Důvodem tohoto poněkud nepřesvědčivého chování je zřejmě fakt, že se jedná o nepůvodní, zavlečené exempláře, kteří dříve, než mají příležitost důvěrně poznat terén, jsou odveleni jinam a nahrazeni jinými nezkušenými jedinci. (I zde se ovšem můžeme setkat s čestnými výjimkami). Tito jedinci zpravidla nenavazují komunikaci (ostatně jejich úsilí je směřováno k formě Brďase vojenského pravého), omezují se na doporučení, aby jimi oslovený urychleně opustil nejkratší cestou území vojenského újezdu. (Nedoporučujeme se jich ptát na cestu. Po takové radě bychom mohli snadno zabloudit). V krajním případě mohou tito jedinci civilistu legitimovat a bylo dokonce zaznamenáno několik případů, že obzvláště vzpurní civilisté byli těmito jedinci odvlečeni do civilizace - k příslušnému útvaru PČR. I zástupci subformy VP jsou výhradně uniformovaní, ozbrojení, ale nejsou zpravidla nebezpeční.
Brďas vojenský nepravý. Jde o zvláštní formu, která se v Brdech vyskytuje velmi vzácně. Nepředstavuje pro lidi přímé ohrožení, je však poměrně značně škodlivá. Jedná se zpravidla o příslušníky vyššího velení armády, úředníky MO nebo MŽP a pracovníky AOPK. Tato forma nenapadá lidi, ale přírodu. Především pokud je reprezentovaná vysokými armádními důstojníky a úředníky MO má mimořádně atrofované majetnické pocity ve vztahu k Brdům a v případě vlastního ohrožení projevuje neobyčejnou zuřivost až dokonce pomstychtivost. Výjimku zde představuje pouze specifická subforma
Brďas vojenský nepravý - strážce, která lidi napadá, může i ověřovat jejich totožnost a v krajním případě i ukládat pokuty, na druhou stranu však neškodí přírodě a je brdomilná. Z Brd je znám výskyt několika kusů tohoto exempláře, který ovšem může využívat svých schopností jen na územích částečně nebo zcela zpřístupněných veřejnosti. Těchto několik jedinců však zpravidla nešetří radami k urychlenému opuštění území.
b) Brďas lesní. Typ, s nímž se v Brdech můžeme setkat velmi často. Vyznačuje se extrémně vyvinutým pocitem, že Brdy jsou jeho vlastnictvím - a jako ke svému majetku, tak i k nim má většinou velmi kladný vztah. To však nevylučuje, že někdy přírodě vysloveně škodí (ne každý umí se svým majetkem řádně hospodařit). Nalezneme jej v několika formách, některé se vyznačují neobyčejnou agresivitou, jiné pak naopak naprostou lhostejností. Většinu jedinců tohoto typu tvoří lesní personál, nejčastěji zaměstnanci podniku VLS v trvalém nebo dočasném pracovním poměru, ale i bývalí pracovníci tohoto podniku a jejich rodinní příslušníci.
Brďas lesní pravý. Nejčastější forma, často viditelná. Někdy se pohybuje i v uniformě, častěji spíše neformálně oděn. Většinou má dobré znalosti přírody i terénu, kde se vyskytuje v každém ročním období, ve dne a občas i v noci. Někdy bývá i ozbrojen (nejčastěji puškou) a doprovázen šelmou psovitou. Má kladný vztah k lesu i k lesní zvěři a neváhá o obé pečovat (mnohdy i nad rámec pracovních povinností). Kdyby nebylo zhusta velmi nevraživého postoje Brďase lesního pravého k ostatním individuím, která se v Brdech vyskytují, mohli bychom tuto formu považovat za veskrze pozitivní. Zvláště je známá nechuť této formy k houbařům. Slabinou těchto jedinců bývá určitá odtrženost od reality, některé profesní bludy a již zmíněný mylný dojem, že les je jenom jejich. (Pozn.: Např. z východního úpatí Středních Brd jsou zaznamenány případy, kdy Brďas lesní pravý kladivem zatloukal klíč u závory, aby ji nemohli otevřít ani jiní majitelé klíčů. Podobně v době houbařské sezóny nechal na parkoviště navézt klády, aby znemožnil houbařům odstavení vozidla, jindy zase důkladně pokosil louku právě v době, kdy na ní houfně vyrostly hřiby atd.).
Brďas lesní zhoubný. Velmi nebezpečná forma, snad vůbec nejškodlivější. V lesích bývá jen minimálně k vidění, nejspíše jej můžeme zastihnout v kancelářích ekonomů, na různých manažerských postech a u příležitosti všemožných oslav, rautů, výlovů a stříleček. Přírodu vnímá jako prostředek své obživy a za tím účelem činí všemožné úkony jak maximalizovat okamžitý zisk z lesů, vod a strání i z jejich obyvatel. Zajišťuje harvestorovou těžbu, nestará se už o vlastní zpracování dřeva, nasazuje do nádrží ryby, které tam nepatří, aby je následně vylovil a prodal. Nechává budovat meliorace v rašeliništích a organizuje masakry zvěře. Je zásadním odpůrcem ochrany přírody a naopak nejbližším spojencem Brďase stříleče.
Brďas stříleč poplatkový. Další nebezpečná forma - a to jak pro přírodu, tak tu a tam i pro lidi. Jeho životním cílem je vyhubit všechno živé až do posledního mravence. Za tím účelem pálí po všem, co se hýbe a tu a tam si člověka splete s kancem. Velmi rád hovoří o věcech, o kterých nemá ani páru - především o lásce k přírodě. Přesunuje se zpravidla v terénním automobilu, někdy též na čtyřkolce, rád holduje alkoholu a lesnickým historkám. V Brdech se vyskytuje pravidelně, naštěstí však již méně často než dříve. I tak však dokáže způsobit obrovské škody. Oč více je oblíben Brďasem lesním zhoubným, o to méně Brďasem lesním pravým a už vůbec je nesnášen Brdomily.
Brďas lesní nepravý. Forma, která je v Brdech bohužel až příliš často k vidění. Bývá nejčastěji zastoupena zaměstnanci VLS, ale i dalších firem, podnikajících v lesním hospodářství. Tu a tam přírodě i pomáhají (v rámci svých pracovních povinností), třeba výsadbou stromků apod. Takovou činnost však vyvažují řáděním v harvestorech a vyvážecích soupravách a zanecháváním neuvěřitelného bordelu a odpadků všude, kde se objeví. Příroda je jim lhostejná - stejně, jako návštěvníci lesa. Na lidi zpravidla neútočí a jsou i velmi snadno identifikovatelní. Již z velké dálky jsou registrovatelní kakofónií všech možných motorů - od pil až po traktory, náklaďáky a harvestory. Poznáme je i podle nepříliš elegantního pracovního oděvu, bývají vybaveni i přilbami jasných barev. Poznáme snadno i místa, kde byli - podle pokácených stromů, hromad větví, pneumatik od náklaďáků a traktorů, PETflašek od levného alkoholu, lahví od piva, konzerv, plechovek od barvy a olejů a dalšího svinčíku. Jedná se tu o značně škodlivou formu, která však škodí jen proto, že musí - neb je to její práce. Tito jedinci by byli nepochybně raději, kdyby do lesa vůbec nemuseli a svoji pracovní dobu mohli trávit v pohostinském zařízení nižší cenové kategorie. U této formy se také až na nepatrné výjimky nesetkáváme s majetnickými instinkty ve vztahu k Brdům.
III. Uživatelé. Druh poměrně dosti rozšířený po celých Brdech, který se však nejčastěji vyskytuje v jejich okrajových lokalitách. Zastoupen je především jedinci, kteří obývají osady na okrajích lesů, ale nechybí mezi nimi ani přespolní. Tento druh se vyznačuje praktickým přístupem k lesům. Přírodu chápou jako prostředek k zabezpečení některých jejich potřeb, případně i jako místo, kde lze uložit nepotřebný materiál. Zpravidla nevynikají velkou znalostí Brd - s výjimkou lokalit, které z nějakých svých praktických důvodů sami pravidelně navštěvují. Takové lokality pak znají skutečně podrobně a udivují druhé i tajemnými jmény některých míst (např. Na Třetí, Na Páté atd.), kterými dokážou zmást i dobré znalce Brd. Dokonce i některé kopce jmenují jinak, než zní jejich oficiální jméno (třeba Bílé skále u Strašic říkají Bambule apod.). Zcela speciální sortou uživatelů jsou ovšem též někteří adrenalinoví sportovci. I tady pak rozeznáváme několik typů tohoto druhu:
a) Brdoun nejapný. Typ celkem častý. Nejčastěji se rekrutuje z místních obyvatel, případně z tzv. lufťáků (dočasných obyvatel chat a chalup). Nevyniká rozsáhlými znalostmi přírody ani Brd jako takových, ačkoli žije v jejich bezprostřední blízkosti a velmi často je navštěvuje. Přesto zde dokáže i zabloudit. Brdy využívá k příležitostnému sběru lesních plodin (hub, borůvek, brusinek) pro osobní spotřebu, případně též k odběru dřeva na otop. Až na výjimky nekoná v Brdech poznávací výlety. Zpravidla se dobře zná s lesním personálem a nebývá ani vybaven speciální propustkou na vstup do vojenského prostoru, neb ji považuje za zbytečnost. Bývá přesvědčen o tom, jaké dobrodiní přinesla armáda Brdům a svinčík v lesích připisuje turistům. Byl by téměř neškodný, kdyby právě on se na zmíněném svinčíku významně nepodílel. Jedinci tohoto typu totiž žijí v jakési setrvačnosti, podle níž se přeci vždycky do lesa odkládaly věci nepotřebné a zbytečné - a že je to naprosto normální. Proto i oni příspívají pravidelně svou troškou do mlýna - tu stavebním materiálem, tu vyřazenou lednicí, rádiem, kočárkem nebo jinou veteší. Není proti nim téměř obrany - sousedi je neprásknou, protože to dělají také, starosta (pokud se na svinčíku osobně též nepodílí) taky ne, protože chce, aby ho znovu zvolili. K tomuto typu lze přiřadit jinak dosti cizorodý element - a to uživatele omamných látek. Ti jsou naopak pravidelně pouze přespolní a les využívají jako skládku obalů zpracovaných léčiv (aby neuvěřitelným množstvím spotřebovaného materiálu nebudili pozornost ve svém okolí).
b) Brdoun hrabavý. V některých obcích na okraji Brd velmi rozšířený typ, doplňovaný však i jedinci ze vzdálenějších míst. Vyskytuje se výhradně ve vegetačním období (zejména od července do září) a nejčastěji jej můžeme zastihnout na dopadových plochách, ale i jinde - vždy tam, kde se nalézají rozsáhlé borůvkové nebo brusinkové plantáže. Snadno jej identifikujeme podle spousty kbelíků všech možných velikostí, silně nahrbeného postoje a hřebenové výzbroje. Bere útokem úrodu borůvek a brusinek, které následně zpeněžuje na různých trzích. Je diskutabilní, zda ničí přírodu samotným sběrem (někteří odborníci se domnívají, že ano), protože kupříkladu dělostřelecká palba a letecké bombardování sklízí borůvky a brusiny ještě razantnějším způsobem než hřebeny a přesto se těmto rostlinám na dopadových plochách náramně daří. Mohli bychom snad tento typ považovat za téměř neškodný, kdyby nebylo té okolnosti, že sběr je činnost časově značně náročná (zvlášť, má-li přinést významný finanční efekt) a je nutno se vybavit také zásobami jídla a pití. Obaly od něho je patrně již neúnosné vláčet sebou zpět do civilizace (když máme plné ruce kýblů) a tak je Brdoun hrabavý ponechává na místě v porostu, kde řádil. (Pozn.: Tento typ se mimořádně často kříží s Brdounem nejapným, někdy je obtížné je od sebe rozeznat. Z vlastní zkušenosti však víme, že i řada příslušníků
Brdouna hrabavého mutuje na Brdomily
).
c) Brdoun houbový. Velmi rozšířený a extrémně často mutující i křížící se typ. Nalezneme jej sice prakticky v každé roční době (snad jen s výjimkou vysoké sněhové pokrývky), ale masový výskyt je vázán především na období růstu hřibovitých hub. Škodlivost některých jedinců tohoto typu spočívá především v odhazování obalů od potravin a nápojů, rozkopávání neznámých druhů hub a vydávání pronikavých zvuků, zejména když se příslušníci tohoto typu svolávají k nalezištím nebo k odchodu z lesa. Subjektivně pak masový výskyt tohoto typu může na některé citlivé jedince působit stresujícím dojmem a vyvolávat těžké deprese. Jsou popsány i záchvaty zuřivosti jako alergická reakce buď na přemnoženého Brdouna houbového nebo na jeho výskyt na oblíbeném nalezišti.Nepříliš častý je výskyt formy
Brdouna houbového hrabavého, který se zabývá sběrem hub ze zištných pohnutek.
d) Brdoun adrenalinový. Jedná se o extrémní typ, který přírodu využívá jen jako prostředek k vyvolání opojného stavu, spojeného s mimořádným sportovním výkonem nebo tehdy, kdy jako člen skupiny podobně postižených jedinců vykonává činnosti hraničící se zdravým rozumem. Smyslem jednání těchto jedinců je buď již zmíněné navození opojného stavu, nebo zarputilá snaha na sebe nějak upozornit, případně kombinace obou prve zmíněných důvodů. Tito jedinci jsou zpravidla nápadní pouze svým jednáním, nikoli specifickou stavbou těla nebo fyziognomie. Podle jejich činnosti pak také rozlišujeme míru jejich škodlivosti od nulové až po vysokou.Zdá se, že v Brdech se častěji vyskytuje pouze forma
Brdouna adrenalinového kolistického. Není (alespoň prozatím) příliš rozšířená a od Poutníka kolisty ji odlišuje pouze způsob využívání dopravního prostředku, zjevná nerozumnost vykonávané činnosti, bezohlednost k přírodě a z toho plynoucí škodlivost. Tito jedinci se zpravidla vyhýbají normálním cestám a preferují jízdu v extrémně obtížném terénu za jakéhokoli počasí. V zimním období rozjíždějí lyžařské stopy a bezohlednou a krkolomnou jízdou ohrožují mírumilovné návštěvníky Brd.Neškodná forma
Brdouna adrenalinového lezce je zaznamenávána pouze velmi sporadicky z oblasti Kloboučku a častěji Jindřichovy skály.
(Pozn.: Výskyt jinde vcelku hojného Adrenalinového padavce nebyl v Brdech doposud zaznamenán.)
IV. Motomaniaci . Velmi nebezpečný a agresivní druh. Vyznačuje se tím, že místo mozku má volant (nebo řídítka). Absence mozku pak přirozeně přináší neobyčejnou tupost těchto jedinců, lhostejnost k přírodě, citovou plochost, krajní jednoduchost verbální komunikace a fetišismus. Příslušníci tohoto druhu jednají především na základě instinktů, jsou zpravidla velmi agresivní a nabubřelí. Dají se zde najít určité styčné znaky se škodlivými formami Brdouna adrenalinového, ale též s Brďasem lesním zhoubným a s Brďasem střílečem poplatkovým a do jisté míry i s Brdounem nejapným. I z těchto důvodů jsou Motomaniaci popsáni jako samostatný a velmi specifický druh. Také zde rozlišujeme několik typů:a)
Prduch nápadný. Tento typ si snad ani nezaslouží zařazení do druhu Motomaniaků. Především je tomu tak proto, že na rozdíl od ostatních typů má vyvinutý mozek, často i velmi kladný vztah k přírodě a jeho škodlivost je významně nižší, než ostatních Motomaniaků. Vyznačuje se tím, že využívá svého vozidla k výjezdům do přírody natolik, že nerespektuje zákazové značky a při cestě do lesa se snaží zajet co nejdál to jen jde. V samotné přírodě se však již většinou pohybuje po vlastních končetinách a nerozeznáme jej od jiných zde popisovaných tvorů. Prduch nápadný však bývá častým cílem útoků zejména ze strany Brďase vojenského policejního, ale též Brďase vojenského nepravého-strážce a Brďase lesního. Taktéž je jeho přítomnost nelibě vnímána i Brdomily.
Prduch nápadný se však mnohdy chová v samotné přírodě vcelku ohleduplně, nesnaží se ji poškozovat ani v ní nezanechává odpadky. Bohužel u tohoto typu existuje příliš mnoho výjimek, než abychom mohli ohleduplnost označit za jeho charakteristickou vlastnost.
b) Prdoun terénní. Tady už jsou naplněny všechny rozpoznávací znaky Motomaniaků. Prdouna terénního snadno rozeznáme podle toho, že se pohybuje i v terénu a mimo cesty pomocí svého motorového vozidla a tento svůj fetiš je ochoten opustit jen v případě krajní nouze a maximálně jen na několik kroků. Vyžívá se právě v ježdění co nejméně způsobilým terénem a zřejmě si tím snaží dokazovat svoji výjimečnost a schopnosti. Rozeznáváme tři formy:
Prdoun terénní dvoukolý.
Je typický tím, že se v terénu pohybuje na motocyklu. Jeho přirozená omezenost mu brání, aby nahlédl nesmyslnost svého jednání i přes četná zranění a pády, které při této činnosti utrží.
Prdoun terénní automobilní. V přírodě se pohybuje v automobilu, zpravidla s terénní úpravou. Velmi jej těší lámat při jízdě malé stromky a projíždět hluboké bahnité úvozy, přejíždět potoky a vůbec činit co největší škody.
Prdoun terénní čtyřkolý. V terénu se pohybuje na motorové čtyřkolce, na níž často chybí registrační číslo nebo je zamaskováno. I on, podobně jako předchozí formy, se snaží způsobit maximální možné škody, domnívaje se, že je to statečné a obdivuhodné počínání.
c) Prďas vojenský. Jde o samostatný typ, jehož činnost je dána služební povinností a částečně i osobní zálibou. V terénu se zpravidla pohybuje s vojenskou kolovou nebo pásovou technikou. V Brdech se v posledních letech vyskytuje už jen velmi zřídka.

Na závěr bych rád vyzval laskavé čtenáře, aby mne upozornili na výskyt dalších individuí v Brdech, která jsem zde nepopsal, abych mohl jejich typologii obohatit. Děkuji.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Václav Knechtl Václav Knechtl | E-mail | 10. února 2011 v 12:41 | Reagovat

Moc pěkně zpracované a vtipné. Díky:-) ;-)

2 Václav Burle Václav Burle | E-mail | Web | 2. března 2011 v 11:35 | Reagovat

Tohle číst tedy nebudu, i kdyby to bylo zajímavé. Udělejte nejdřív prosím odstavce ať je to přehledné a tedy čtivé.

3 pavel pavel | E-mail | 5. března 2011 v 15:00 | Reagovat

Musím souhlasit, že text je (bohužel nejen v tomto článku) nepřehledný. Odstavce by to chtělo - aspoň tak, jak byly uvedeny v původním textu. Nevím, jak se to na těchto stránkách edituje, možná je to nějaký problém, ale skutečně by stálo za to se na tuhle záležitost podívat pečlivě.

4 Václav Knechtl Václav Knechtl | E-mail | Web | 5. března 2011 v 22:11 | Reagovat

Upraveno, lépe to nejde, má to omezenou kapacitu znaků a když chci aby to tam bylo celé musim to tomu přizpůsobit:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama