Lázské údolí

24. března 2011 v 12:02 | Pavel Čámský |  Zajímavá místa
Lázské údolí.
Je to známé a romantické údolí ve východních svazích hlavního brdského hřebene, pojmenované po obci Láz, která stojí na jeho počátku. Údolí připomíná velkou mísu, v jejímž středu byla vybudována na Litavce vodní nádrž Láz. Zadržuje 958.000 m3 vody, typické vysokou kyselostí, za téměř 16m vysokou hrází, dlouhou 245m. Plochou 17,4 ha je pátou největší vodní nádrží v Brdech, hloubkou třetí. Leží v nadmořské výšce 643m.
Údolí je od svého ústí před obcí Láz v 605m po sedlo U Břízy (824m) mezi Hradištěm a Malým Tokem, dlouhé necelých 5 km. Nejširší, 3,3km, je ve své střední části, od sedélka mezi Plešcem a Malým Tokem ve výšce 765m po křižovatku na hřebeni mezi Brdci a Závirkou ve výšce 724m. Naopak nejužší je v místech, kde byla vybudována hráz nádrže mezi bezejmenným návrším (678m) nad místem zvaným U Pily a vrchem Žernovák (676m). Je to pouhých 755m.
Lázské údolí obklopují známé kopce - na jihu Čihadlo (705m), Horní vrch (727m), Bílá skála (721m), Plešec (786m). Na západě Malý Tok (844m), Hradiště (840m), Brdce (839m) a od severu pak Zavírka (720m) a Žernovák. Celé údolí je kompletně zalesněno s výjimkou enklávy Skelná Huť v jihovýchodních svazích vrchu Brdce. Jedná se o velmi vlhkou oblast s častými mokřady a menšími rašeliništi, kde také nalezneme zbytky přirozených podmáčených smrčin.
Ve svazích Malého Toku a Hradiště pramení právě v těchto mokřinách v nadm.výšce 765m řeka Litavka (těch pramenů je zde hned několik - a nejméně tři z nich jsou označeny jako pramen této řeky). Litavka klesá v půvabných meandrech k Lázské nádrži, do které se vlévá na jejím západním konci. Přesto, že její tok je velmi dobře identifikovatelný, je celé toto místo jen obtížně schůdné pro rozsáhlé mokřiny a rašeliniště. Právě oblast horního toku Litavky nad nádrží a jejích četných přítoků, je vyhlášená mezi houbaři. Najdeme tu také tzv. Linkův kříž na smutném místě, zvaném V Šajtech. Byl postaven v místě, kde v roce 1804 lesnického mládence údajně zastřelili pytláci (i když se spekuluje, zda se tu nejednalo o objednanou vraždu).
Zajímavým místem tohoto údolí je Skelná Huť. Leží v 715m v JV svazích Brdců. Nyní jsou zde docela rozsáhlé lesní louky, seník, stodola a ohrada, sloužící jako zimoviště pro vysokou zvěř. V letech 1749 - 1783 zde však stávala sklárna, kterou provozoval Tobiáš Matěj Adler, známý také z díla K.Klostermanna (Skláři). Po ukončení činnosti sklárny byla na jejím místě postavena myslivna. Ta však byla zrušena v souvislosti se zřízením vojenské střelnice v Brdech. Nyní na jejím místě stojí velkolepá douglaska. Zachovala se zde i nevelká nádržka a nedaleko ní i studánka s výbornou vodou.
Neměli bychom zapomenout ani na samotné Brdce. Z dálky poměrně výrazný vrch v hlavním hřebeni, jehož vrchol však tvoří plošina, jejíž nejvyšší bod vyznačuje navršená hromada kamení, zdůrazněná ještě nedávno českou zástavou. Z kopce se místy otevírají pěkné výhledy, především východním směrem k Bohutínu. Za zmínku snad stojí, že vrch byl jedním z kandidátů na umístění radaru americké PRO.
Také vrch Závirka stojí za pozornost. Její protáhlý hřbet, oddělující Lázské a Pilské údolí, završuje zajímavé skalisko. Předpokládá se, že zde patrně nějakou dobu existovalo i hradiště - snad keltského původu. V lesích na Závirce údajně také přebýval poustevník. Památkou na jeho pobyt by mělo být snad jezírko, které bychom našli v mokřinách na SZ svahu kopce.
Na rozdíl od Závirky, kde hradiště s největší pravděpodobností skutečně stálo, na vrchu Hradiště tomu tak není. Romantické kamenné moře těsně pod jeho vrcholem si zřejmě někteří vykládali jako pozůstatek takového osídlení, jedná se však o přirozenou soliflukční plošinu. Bohužel, z kopce není prakticky vůbec žádný výhled.
Nedaleko odtud prochází sedlem (824m) mezi Hradištěm a Malým Tokem cesta, která v zimě slouží jako jedna z neoficiálních brdských lyžařských magistrál. Od svého začátku pod vrchem Praha, přes Malý Tok až do tzv. Borského sedla nikde neklesá pod 800m a má tak většinou velmi dobré sněhové podmínky. V sedle stojí tzv. Bouda U Břízy - stavba, která původně sloužila k ochraně lesního personálu před pytláky.
Za pozornost stojí i vrch Plešec. Ani z něho ovšem nikam neuvidíme, je to ale se svými 786m nejvyšší místo ve vojenských Brdech, které je oficiálně zpřístupněno (o víkendech a svátcích) veřejnosti. V jeho svazích bychom našli časté pozůstatky po těžbě kaolínu. Nedaleko odtud odbočuje z lesní silnice k severu cesta, zvaná "Kormundovka" (na "paměť" pytláka Kormundy), která by nás dovedla do blízkosti pramenů Litavky a následně kolem seníku Na Havelské až na Skelnou Huť.
Velmi romanticky působí i kopec Bílá skála s pěknými skalisky, omezeným výhledem a s velkolepě působícím mohutným dubem (doufám, že si to pamatuji dobře a není to buk) nedaleko vrcholu. Blízko bychom našli i pěknou vřesovou planinku, také s výhledy.
Konečně nemohu zapomenout ani na kopec Žernovák. Zvedá se strmě od severního konce hráze Lázské nádrže. Je porostlý borovicemi a méně smrky, ale hlavně obrovskými borůvkovými plantážemi, které se táhnou až prakticky k Lázu. Z kopce je pěkný pohled právě na vodní nádrž. Zde jedno upozornění: jakkoli vás třeba bude v parném létě voda lákat ke koupání, nechte se zajít chuť. Nejde ani tak o to, že je dost studená, ale jedná se o vodu, určenou jako pitná pro potřebu příbramské aglomerace. Případný postih dozorujících "orgánů" by mohl být velmi citelný.
Měl bych se zmínit ještě o významném technickém díle. Od blízké Pilské nádrže byl vybudován kanál, který obě nádrže propojil a pokračoval pak velkým obloukem přes Láz a Bohutín trasou dlouhou 17,5km až na Březové Hory. Kanálu se říkalo Struhy a byl určen k zásobování vodou důlních a hutních provozů na Březových Horách. Je velká škoda, že v terénu je už jen málo míst, kde na zbytky tohoto díla narazíme, avšak právě v lesích mezi Pilskou a Lázskou nádrží a samotným Lázem jsou Struhy velmi dobře patrné.
Na závěr se ještě musím zmínit o obci Láz. Tato podhorská vesnička, ležící v necelých 600m je velmi půvabná, najdeme tu i krásné roubenky - a co je asi nemálo důležité, také ubytování (penzión Kunz) a fungující prodejnu a restauraci.




























 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Petr Petr | E-mail | 17. července 2016 v 21:00 | Reagovat

Moje maminka se na Lázském rybníce 26.6.1926 narodila, děda se staral o struhy. Domek u hráze už dnes nestojí, ale vždy se tam cítím nějak zvláštně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama