Duben 2011

Střelby plánované na Květen 2011

29. dubna 2011 v 23:08 | Václav Knechtl |  Střelby
V měsici "KVĚTEN 2011" budou střelby na zařízeních SOVZ Brdy prováděny ve dnech :

2.5. až 6.5.2011

9.5. až 13.5.2011

16.5. až 21.5.2011

23.5. až 28.5.2011

30.5. až 31.5.2011

Pár slov o situaci kolem újezdu

29. dubna 2011 v 23:04 | Václav Knechtl |  Novinky
Jak jste si již všichni stačili všimnou, spekuluje se o zrušení vojenského ůjezdu Brdy. Zatím co ministerstvo obrany má jasno mezi ochránci přírody, lidmi kterým není osud brdských lesů lhostejný a milovníky Brd vznikají rozpory. Co člověk to trochu jiný názor na tuto problematiku. Je to samozřejmě velmi přirozená a nevyhnutelná záležitost. Nesmí se ale z toho stát boj který nakonec vyústí v to,že doba ,kdy se může něco dělat,se jen prospekuluje a pak už bude pozdě cokoliv dělat.

Rozhodl jsem se přiblížit několik nejvýznamějších názorů a fakt, které se objevili převážně v médiích, aby si každý mohl udělat vlastní obrázek.

V Příbramském deníku se nejprve objevili spekulace o tom ,že ministerstvo obrany(dále MO) nemluví pravdu při zveřejňování některých fakt týkajících se vojenského újezdu Brdy. Kupříkladu o skutečné částce,kterou ročně musí stát vynaložit na provoz vojenského ůjezdu atd...
Reakce Ministerstva na sebe nenechala dlouho čekat. Svoje rozhodnutí o zrušení újezdu ospravedlňovalo tím že Brdy nejsou tolik využívané jako ostatní vojenské újezdy na území ČR. Další věcí je ,že v Brdech mohou cvičit pouze dělostřelci, letectvo a s ručními zbraněmi. Oproti ostatním újezdům u nás, v Brdech nelze provádět střelby z bojových vozidel a protiletadlových raketometů, přičemž mo uvádí ,že mechanizované jednotky jsou páteří naší armády. A je tedy velmi důležité zachovat prostory kde cvičit mohou. Další argument který uvádí je ten ,že zde není dostatečná infrastruktura k zabezpečení cvičících vojsk.
MO uvedlo i skutečné náklady ,které je nutné vynaložit na roční provoz vojenského újezdu Brdy. Podle jejich propočtů se jedná přibližně o 78 000 000 kč ročně a pokud se k tomu ještě přičte investice do nemovitostí a opravy,vyšplhá se částka až na 150 000 000kč.
Další zajímavou informací je fakt, že z celkové rozlohy přibližně 20 000ha zabírají dopadové plochy pouze 12 procent celého území. Což je prý nejméně ze všech vojenských újezdů na území ČR. Tímto reagovali na nehoráznou částku, kterou by stát musel vynaložit na nutnou pyrotechnickou asanaci území ( v případě že by Brdy měli být volně přístupné veřejnosti.
Jak uvedli ke konci článku,resort MO musí šetřit a současný počet vojenských újezdů je nadbytečný luxus který si nemůžeme v současné době dovolit.

V médiích se objevila krátká zpráva ,která informovala o tom že, někteří starostové obcí ležících v těsné blízkosti VVP Jince jsou pro zřízení CHKO Brdy na celém území současného vojenského újezdu. O to samé jde i občanskému sdružení s názvem Brdy - Res publica ,které o vyhlášení CHKO bojuje už řadu let. Tento návrh si nalezl doposud asi nejvíce příznivců jak z řad odborníků ,tak i laické veřejnosti. Současně s tím vznikla i petice, která bude zanedlouho k podepisování na různých místech sousedících se středními Brdy. Její zkrácené znění je možné si přečíst na stránkách výše uvedeného sdružení.

Osud Středních Brd není pravděpodobně lhostejný ani Středočeskému kraji v čele s hejtmanem MUDr. Davidem Rathem. Hejtman prý chce začít vyjednávat s MO a Vládou ČR o nějaké ochraně. Podle jeho vlastních slov by bylo nejlepší ,kdyby parlament, po zrušení vojenského újezdu předal veškerou správu Brdských lesů Středočeskému kraji, který by podle jejich vlastních slov zajistil dostatečnou ochranu přírody. Spekulovalo se i o vyhlášení přírodního parku ,jako je tomu například na Hřebenech(území rozkládající se mezi Prahou a městysem Jince) Ale legislativa tomu není nakloněna. Je tam prý řečeno ,že v místě ,kde byl vojenský újezd, už nemůže být přírodní park vyhlášen.

Jeden z důvodů o uvažovaném zpřístupnění Brdských lesů veřejnosti je výborná dostupnost a vzdálenost z Prahy a oblíbenost zdejšího rázu krajiny ,jakožto místa pro relaxaci a odpočinek.

Existuje ještě skupina lidí, kteří válčí za zachování stávajícího újezdu, a mezi ně patří i někteří starostové. Svého cíle se snaží dosáhnout peticí, pro kterou se snaží sehnat co nejvíce podpisů. Toto je také velmi početná a významná skupina.

Nezbývá nám ,než si o tom utvořit vlastní obrázek a doufat, že to vše nakonec dobře dopadne a Brdy nezůstanou bez jakékoliv ochrany. To by znamenalo jejich okamžitou devastaci a v podstatě konec.


3D Panorama

27. dubna 2011 v 22:23 | Václav Knechtl |  Novinky
Na Stánkách aktuálně.cz se objevilo hezké 3D Panoráma z vojenského újezdu, zachyceno je několik míst včetně kasáren nebo Břízkovce(zvažované umístění amerického radaru v Brdech) Pro ty kteří Brdy začínají objevovat je to zajmavá příležitost a také inspirace jaká místa navštívit. Je ale pravda, že na Brdech je spousta nádherných míst, ty co zachytili novináři, to je jen malý střípek do mozajky s názvem střední Brdy.
Tady je odkaz:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2011/04/25/360-panorama-vvp-jince-brdy/

Běh přes Padrť

26. dubna 2011 v 13:12 | Pavel Čámský |  Cestopisy
Běh přes Padrť.
Po nějaké době, kdy jsme nebyli schopni se dohodnout na nějakém vhodném termínu, jsme se konečně v úterý 19.dubna vypravili ve čtyřčlenné skupince na "rychlý" výlet do Brd. Rychlý proto, že Venca chtěl být už ve 13 hod. v Příbrami a já nejpozději v 15 hod., protože jsem si nechtěl nechat ujít tiskovku ministra Vondry k optimalizaci vojenských újezdů. Bylo jasné, že se nemůžeme pouštět do nějakých velkých akcí. Trasu výletu vymyslel Venca a cestou do Nepomuka ji průběžně upravoval. Původní plán byl dojet do Nepomuku u Rožmitálu a vystoupit na Paterák a Kočku. Uvažovalo se i o tom, že bychom přešli i přes Palcíř, ale taková trasa se jevila vzhledem k našim časovým možnostem příliš ambiciózní. Milovníci Padrťských rybníků pak plán ještě na poslední chvíli upravili - dojedeme do Míšova, dojdeme k rybníkům, přejdeme pláně, vystoupíme na Kočku, po hřebeni přejdeme na Paterák a když to čas dovolí dojdeme až na Prahu a přes vyhlídku na Malé Praze sejdeme na cyklostezku kolem Václavky a přes Teslíny se vrátíme k autu do Míšova.. Ještě, že to čas nedovolil, i tak jsme toho měli nakonec dost.
Jasné ráno dávalo tušit, že bude nejen slunce, ale i solidní teplo. To se také brzy potvrdilo. Vyrazili jsme s malým zpožděním po půl osmé z Míšova a začali stoupat západními svahy Břízkovce, pověstné kóty 718,8m, kde se uvažovalo o výstavbě amerického radaru. Ze sedélka mezi Břízkovcem a Okrouhlíkem pak začalo táhlé klesání k Hornímu Padrťskému rybníku (640m). V ranním chladu cesta pěkně ubíhala a na hrázi rybníka jsme byli docela brzy. Po kratičkém osvěžení jsme pak záhy vyrazili po silničce kolem Dolního rybníka k jeho vzdálené hrázi. Čím více jsme se blížili pláním, přibývalo ruchu v okolí. Každou chvíli projížděly nějaké vojenské náklaďáky, tu a tam lesáci, rybáři a kdovíkdo další. Frekvence na Padrtích nás začala docela znervózňovat. O klidu se nedalo mluvit ani náhodou. Bylo celkem evidentní, že z prašivých civilů a osob nepovolaných jsme na Padrtích momentálně jediní. Těch "povolaných" tu byla tento den několikanásobná převaha, která v nás začala vyvolávat hloupý pocit jakési nepatřičnosti. S rybáři (či co to bylo) u dolní hráze jsme se sice slušně pozdravili, ale i tak jsme se rozhodli, že mírně upravíme cestu a místo po silničce, která by nás dovedla nejkratší cestou pod svahy Kočky, ale která jevila vzhledem ke své frekventovanosti největší potenciál maléru, to raději řízneme středem plání, kde se zdál momentálně větší klid. Zavrhli jsme i tradiční výstupovou trasu na Kočku od silnice mezi Padrtí a Třemi trubkami a dohodli se, že raději zkusíme jinou cestu od Zadní Záběhlé.
Ještě než jsme na Zadní Záběhlou došli, minula nás v protisměru tajemně a zlověstně se tvářící kolona černých nablýskaných teréňáků s kouřovými skly, za nimiž se spíš jen daly tušit šarže od kapitána nahoru. Trochu jsme si zažertovali o inventarizační komisi v souvislosti s plánovaným zrušením vojenského újezdu, ale to už jsme odbočili na Zadní Záběhlé k opuštěným garážím a za nimi jsme zahájili docela výživné stoupání na Kočku. Skryl nás les, padrťský ruch zůstal za námi a nám se ulevilo. Přes docela příkré stoupání byla ale cesta velmi pěkná. I strmost svahu se časem zlomila, bohužel cesta jevila silné tendence definitivně zmizet. Drželi jsme však neochvějně směr "stále do kopce", až jsme konečně dorazili na křižovatku s mohutným bukem (a hromadami pokácených stromů), kde už jsme zase věděli, kde se nacházíme. Za krátko jsme pak dorazili na vyhlídku s posedem kousek pod vrcholem (789m) a zahájili obvyklé fotografické orgie. Faktem je, že tato lokalita je pro fotografování mimořádně vhodná. Bylo čtvrt na jedenáct - a tak Venca jen otestoval nový nealkoholický experiment pivovaru Herold - Střízlík - a vyrazili jsme dál, na Paterák. Vcelku jasná cesta vstoupila po chvíli do nových vymýcených úseků, což nás poněkud "rozhodilo". Vymotávali jsme se z kaňonů vyskládaných klád, ale po nevelkém kufrování jsme přeci jen opět narazili v oblasti vrcholu Malého Pateráku (798m) na již známou cestu, kterou jsme dospěli kolem poledne na vrchol Pateráku (813m). Vyhlídka "Podpaterák" nezklamala a nabídla nám kouzelné pohledy na Kočku a Kamennou, na městečko Strašice i táhlý hřeben vrchů Strašické vrchoviny od Bábovky přes Bambuli až po Ostrý vrch za ním. Opar bohužel rozhled omezil jen na pásmo Radče (721m) již v Křivoklátské vrchovině. Stejně půvabné byly i pohledy do Třítrubeckého údolí od Lipovska (651m) a Vrchů (717m) až po Jordán (826m) a mohutný masív Koruny (831m).
Dosažený mezičas ovšem jasně dával tušit, že ve 13 hodin v Příbrami v žádném případě nebudeme a že si musíme nechat zajít chuť i na vrchol Prahy. Slunce hezky (až moc) pálilo a my jsme začali řešit jinou variantu další cesty. Motat se dole na Padrti se nám nechtělo a cesta přes Václavku a Teslíny nás také příliš nelákala. Zvolili jsme nakonec kompromis - sejít přes Roviny na Přední Záběhlou, krátce popojít směrem k rybníkům a brzy se otočit k jihu na lesní silničku, která by nás měla dovést na křižovatku s cyklostezkou Ttrokavec - Nepomuk. Po té se pak vrátit na hráz Horního rybníka a od ní už stejnou cestou zpátky do Míšova. Plán to špatný nebyl….
Venca se nás sice nejdřív pokusil odvléci až k partyzánským pomníčkům, ale nedali jsme se a za pár minut dorazili na Roviny. Po tradičním focení chlévů velkovýkrmny vepřů (dle Pavla W.) jsme sklouzli na Přední Záběhlou. Tam už zase bylo živo. Nadšený záchranář Venca rozeznal v tamním hemžení přijímací testy adeptů horské služby, ale my jsme vyrazili alejí opět po okraji plání. Na první odbočce vlevo jsme opět zahnuli k lesu a po stále méně příjemné asfaltce, ztrácející se kdesi na obzoru, jsme spěli k svému vzdálenému cíli. Zpočátku jsme ještě neztráceli humor. Se zájmem jsme sledovali počínání jakéhosi Bobcatu, který se v hlubině lesa pokoušel uplácat z bahna nejspíš sněhuláka. Pak jsme nedaleko horního toku Padrťského potoka (a tím i Klabavy) dospěli k odbočce, o níž jsme předpokládali, že tam bude vést kýžená cyklostezka k hrázi Horního rybníka. Cyklostezka tam ovšem nevedla (ta stezka však, jak jsme později seznali, ano). Nechtěli jsme riskovat zbytečné bloudění a vydali jsme se tedy po protivné asfaltce dál. Cestu jsme si tak prodloužili o dalších 3,5 km. Konečně jsme na cyklostezku narazili a po ní jsme už docela uondáni dorazili k Hornímu Padrťskému rybníku. Bez většího otálení jsme pak pokračovali do Míšova. Před třetí hodinou jsme cíle slavně dosáhli - a já jsem nakonec těsně stihl i tu Vondrovu tiskovku. Schválně jsem si trasu následně přeměřil na mapě. Zhruba 27,5 km. Ale bylo to super, všem účastníkům děkuji.

Křest Fabiánova posezu očima Pavla Čámského

7. dubna 2011 v 13:33 | Pavel Čámský |  Novinky
Reportáž ke znovuzprovoznění lavičky na třemošenské Kazatelně.
Na podzim loňského roku předvedli neznámí "siláci" úroveň svých mentálních schopností a lavičku, která řadu let sloužila turistům na třemošenské Kazatelně, zničili. (Nedivili bychom se, že se jednalo o stejné duševní velikány, kteří také "vyzdobili" zdejší skály svými "uměleckými výtvory". Autor Entropy, pan David Černý, by z nich měl jistě radost a pokud bychom znali jejich jména, určitě bychom je našemu módnímu výtvarníkovi doporučili jako spolupracovníky.
Ne každý však dokáže ocenit takovou vznešenou činnost, jakou je ničení čehokoli. Mezi takové lidi patří i Jirka Stejskal z Podlesí, kterému to nedalo, a na vlastních zádech snesl ještě v zimě zdevastované torzo lavičky k sobě domů a jal se ji opravovat. Při tom mu vydatně pomohl i Vašek Knechtl - a tak se stalo, že počátkem jara se vylíhla lavička zrenovovaná, vlastně zcela nová. Oba nadšenci pak pracně hledali vhodný termín, kdy bude možno posezení opět vynést zpět na Kazatelnu. Za naše sdružení (BRDY-Res publica) jsem jim též přislíbil účast při takovém počinu a nakonec jsme 5.dubna v odpoledních hodinách lavičku na Kazatelnu (740m) vyvlekli. Rád bych napsal, že už z Podlesí, překonávaje tak vražedné převýšení 284m (muselo se vystoupit přes vrchol Třemošné), ale bylo to o "něco" méně, neb Jirka dopravil lavičku vozmo na parkoviště v Orlově.
Po cestě, plné utrpení a strádání (především pro doprovod obou "zvelebovatelů"), nesměle se probouzejícími svahy Třemošné, jsme vystoupili na její vrchol. Skupinka neohrožených brdomilů však pokračovala bezodkladně dál a s cenným nákladem se jala sestupovat krpálem ke skalám Kazetelny. Hned po jejím dosažení byly zahájeny intenzivní práce, spojené s vhodným umístěním lavičky i přípravou jejího křtu.
Nic nebylo ponecháno náhodě, pro tento obřad bylo připraveno kromě "křtícího média" (lahve nealko-sektu) též drobné občerstvení, ale i motouz, nůžky, příhodná provoz otevírající páska - a samozřejmě nezbytné nadšení a obětavost členů realizačního týmu.
Krkolomné upoutání lahve sektu na větvi, vznášející se nad propastí Kazatelny se zdařilo dokonce i beze ztrát na životech (považte!- na lékárničku jsme zapomněli). Lavička byla důstojně upravena páskou i balvanem, zajišťujícím zdárné "roztřískání" lahve. Realizační tým se neformálně dohodl též na pojmenování díla - "Fabiánův posez". A pak již nic nebránilo samotnému aktu křtu. Toho se ujala samozřejmě dáma, členka týmu Lenka a s razancí drsné brdomilky láhev nekompromisně vrhla proti balvanu, čekajícímu na zářící lavičce. Zdařilo se na první pokus, křest byl vykonán. Jirka s Vencou pak společným přestřižením pásky, uvedli slavnostně Fabiánův posez do provozu.
Bylo také již načase, protože od Třemošné se nezadržitelně blížily hlasy prvních uživatelů. A také se vzápětí objevili - v podobě dvou bohutínských turistek-cyklistek (litujících, že s sebou vláčí ta kola). Lavička bez úhony přečkala první zatěžkávací zkoušku a tak se přistoupilo k závěrečným bodům programu.
K úklidu střepů (a "bordýlku" po jiných návštěvnících), ale především k příslušnému pamětnímu záznamu do "vrcholové" knihy.
V povznesené náladě jsme pak sestoupili kolem Kazatelny zpět do civilizace. V Podlesí nás již čekalo u Vaška připravené ohniště. Neprodleně jsme se k němu odebrali a zbytek večera strávili příjemným posezením, občerstvením a nezbytným klábosením.
NA VĚDOMÍ VEŘEJNOSTI SE TAK DÁVÁ, že staronová lavička na Kazatelně, nyní již pod názvem Fabiánův posez, opět slouží turistické a trampské komunitě - a vůbec všem lidem dobré vůle. Náš tým si současně dovoluje vyslovit neskromné přání, aby toto dílo sloužilo co nejdéle a nejlépe k radosti i odpočinku všech, kteří Brdy s dobrým úmyslem navštěvují.
Howgh!

Moje první letošní přespání na Brdech

2. dubna 2011 v 18:47 | Václav Knechtl |  Cestopisy
Moje první letošní přespání na Brdech


Byl Pátek 1.4.2011 Kolem 11 hodiny večerní když jsme dorazili na místo činu. Respektivě na místo přespání:-) (Já Pepa a Vašek) V tomto případě jsme vzali zavděk chatce nedaleko Pateráku, boudě zvaná Lizská.

Hned po tom co jsme se ujistili že chatka je prázdná,(velmi se nám ulevilo), Rozsvítili jsme svíčky a pustili se do přípravy dřeva. Po roztopení v krbu jsme si dali ohřívat párky, naší večeři. Dřevo nepatřilo mezi to suché, a tak jsme párky ohřívali asi hodinu a půl:-) Poseděli jsme ještě chvíli u stolu,popovídali si a po 1 hodině ranní ulehli a nechali si zdát o brdské přírodě. Po velice krátkém spánku jsme v půl 6 byli na nohou a připravovali snídani a uklízeli po sobě nepořádek co jsme stačili za tu krátkou návštěvu nadělat. Po chudé a krátké snídani jsme kolem půl 7 vyrazili do tuláckého rána. Sluníčko už se dralo na obzor takže byl nejvyšší čas zmizet.






Namířili jsme si to přímo k Aliance aby jsme po ní později pokračovali směrem k severovýchodu.Cesta nám příjemně ubíhala.Na Alianku jsme přišli přibližně kolem 8 hodiny ranní. Sluníčko už bylo vysoko nad obzorem a ukazovalo se nám ve své plné síle. Z Alianky jsme sešli na úrovni Hlavy (788,4 m.n.m) kam jsme se vyšplhali a kde jsme si těsně pod vrcholem na krásné vyhlídce založili kolem půl 10 tábor a uvařili si polévku a kafe. Zde jsme ,aniž by to bylo plánované ,strávili hodinu a půl. Jednak se nám místo líbilo a jednak jsme potřebovali si trochu odpočinout a doplnit sílu.












Dále jsme se vydali již s plným žaludkem a to se šlo hned lépe. Nabrali jsme směr Dlouhý vrch(775,4 m.n.m). Ten jsme ale minuli a pokračovali dále nedaleko vrchu Jordán (826 m.n.m.) směrem na Alianku, na kterou jsme se opět na chvíli napojili kousek za křižovatkou, které se mezi Brdmeny říká "v Prdeli"








Moc dlouho jsme se ale na ní nezdržovali a odpojili se z ní na úrovni nejvyššího vrholu Brd, ale také celého okresu Příbram (a nejen okresu) Toku (864,9 m.n.m.)Kde jsme těsně pod vrcholem zamířili krz dopadovku směrem k Fabiánovu žlebu a po proudu potoka až ke Kloboučku.Bylo kolem půl 2 když jsme procházeli kolem studánky pod Kloboučkem. Nohy nás už začínaly bolet ,ale nebylo to tak strašné. Pod Kloboučkem jsme si prohlédli pár krásných památných stromů a kolem 2 hodiny vyšli z lesa v Obecnici. Dále už nás čekala cesta mimo les,polní cestou do Oseče a následně do Podlesí kde jsme se rozloučili.

Tento výlet byl moc vydařený a musím říct že už se moc těším na další trampování na Brdech!

Pozor Důležité! Bílá kniha promluvila!

1. dubna 2011 v 11:04 | Pavel Čámský |  Novinky
K některým závěrům, obsaženým v Bílé knize o obraně, jak byla dopracována realizační skupinou a nyní se předává k projednání Výboru pro obranu a bezpečnost PS Parlamentu ČR: (převzato dnes z webových stránek sdružení Brdy-Res publica, Komentáře, Bílá kniha promluvila).
Bílá kniha doporučuje v omezené míře navýšit stavy příslušníků AČR v souvislosti s jejím doporučovaným budoucím vševojskovým zaměřením.
Důvodem k takovému nárůstu stavů AČR, ale i její schopnosti bránit samostatně území ČR je jednak pomoc obyvatelstvu zasaženému krizí - poskytnout perspektivní pracovní příležitosti nezaměstnaným, dále významný vzrůst bezpečnostních rizik jak ve světě, tak i v samotné Evropě (např. zostřující se vztahy mezi SR a Maďarskem) a konečně i oslabení vnitřní jednoty a schopnosti koordinace činnosti v rámci NATO, především v souvislosti s posunem zahraničně-politických priorit USA a jejich částečnou rezignací na posilování transatlantické vazby.
Pokud pak konečně jde o existenci vojenských újezdů a výcvikových prostorů, Bílá kniha konstatuje, že v souvislosti s nezbytným rozvojem schopností AČR i jejích početních stavů je nezbytné ponechat všech pět současných vojenských újezdů a nejen to, znovuzřídit vojenský újezd Mladá a v některých případech i nevelké rozšíření stávajících VVP.
Tak kupříkladu:
a) VVP Březina/Dědice - zůstává zachován v současných hranicích.
b) VVP Boletice bude mírně rozšířen severním směrem po oblast vrchů Skaliny a Ktišské hory až k obci Chroboly. Nepočítá se již s vybudováním lyžařského areálu Špičák. Ruší se území částečně zpřístupněná veřejnosti.
c) VVP Brdy/Jince bude též mírně rozšířen, tentokrát jižním směrem o území stávajících přírodních parků Brdy a Třemšín tam, kde nezasahují do obydlených území. Ruší se území částečně zpřístupněná veřejnosti.
d) VVP Libavá zůstává zachován v současných hranicích.
e) VVP Hradiště/Doupov zůstává zachován v současných hranicích.
f) v souvislosti s novou úlohou, rozvojem a významem PVOS dojde k znovuotevření základny PVOS Brdy-Hřebeny (tzv.Klondajk).
Protože nás samozřejmě velmi zajímají Brdy, snažili jsme se zjistit některé podrobnosti. Pokud jde o rozšíření VVP, mělo by se jednat výlučně o zalesněné oblasti tzv. Jižních Brd bez trvalého osídlení. Výjimkou je osada Teslíny - jejích cca 10 obyvatel bude odškodněno a vystěhováno (MO jim nabídne vhodné domy a pozemky v blízkosti JE Temelín). Obec Míšov bude rekonstruována a její statut i určení bude upraven podle vzoru obce Velcí. Předpokládá se výstavba dvou nových dopadových ploch - a to v oblasti vrchu Hřebenec a vrchů Nad Maráskem a Getsemanka-Na skalách. Komunikace I/19 (Rožmitál - Plzeň) se v úseku Věšín - Borovno mění na režimovou komunikaci v oblasti vojenského újezdu. Obdobně se na režimovou také mění charakter komunikace č.II/191 v úseku Voltuš - Roželov a Roželov - Starý Smolivec. MO přislíbilo, že v případě dostatku finančních prostředků bude v budoucnu ochotno přispět i ze svého rozpočtu na případnou výstavbu tunelu Rožmitál - Spálené Poříčí. Komunikace Radošice - Chynín zůstane i přesto, že prochází okrajem VVP, nadále veřejně přístupná. V souvislosti s přesahem VVP Brdy i na území Plzeňského kraje bude nutno provést příslušné úpravy krajských hranic tak, aby VVP nezasahoval do území dvou krajů. Uvažuje se prý rovněž o znovuotevření tří vojenských posádek - tam kde bývaly: ve Strašicích, v Rožmitále a v Příbrami.
Ti, kteří vznášeli obavy o zachování a ochranu zachovalé přírody v Brdech se tak nemusí obávat. Zpřísněný režim vojenského újezdu a podnik VLS,a.s. zdejší přírodu ochrání dokonale a napraví i škody, které napáchalo hospodaření Lesů ČR v Jižních Brdech. Harvestorové středisko v Mirošově se doplňuje o nové stroje a bude během velmi krátké doby plně připraveno zvládnout i nová území VVP Brdy, včetně vymýcení nových cílových ploch. Počítá se dokonce i s odvodněním tzv. Myší díry v pramenné oblasti Skalice a obdobně tak i prameniště Lomnice. To významně pomůže i civilnímu obyvatelstvu v přilehlých územích, kdy je již tyto toky nebudou nadále tak ohrožovat povodněmi.
Těšíme se, jak nový režim vojenského újezdu, nyní již o rozloze 360 km2, vytvoří z Brd přírodní perlu Evropy. Škoda, že díky připravovaným opatřením na ochranu újezdu i civilního obyvatelstva (oplocení celého újezdu concertinou, připravovaná novela zákona o vojenské policii, která má významně rozšířit její kompetence a pravomoci), to už nikdy neuvidíme. Brdům zdar!
1. dubna 2011.